Rolex je dnes jednou z nejznámějších a nejvlivnějších hodinářských značek na světě, přesto její počátky nebyly spojeny s tradičním švýcarským hodinářstvím. Značku založil v roce 1905 v Londýně Hans Wilsdorf, původem z Německa, společně se svým švagrem Alfredem Davisem. Původní firma nesla název Wilsdorf & Davis a specializovala se na dovoz švýcarských strojků, které byly osazovány do pouzder a prodávány na britském trhu. Wilsdorf byl od počátku přesvědčen, že budoucnost patří náramkovým hodinkám, a to v době, kdy byly považovány spíše za nepraktický doplněk oproti kapesním hodinkám.
Zásadním krokem bylo rozhodnutí zaměřit se na přesnost. Hans Wilsdorf chtěl dokázat, že i malé náramkové hodinky mohou dosahovat stejné přesnosti jako kapesní chronometry. V roce 1910 získaly hodinky Rolex jako první náramkové hodinky na světě oficiální certifikát chronometru od švýcarského zkušebního ústavu v Bielu. O čtyři roky později obdržely hodinky Rolex certifikát třídy A od observatoře v Kew v Anglii, což bylo do té doby vyhrazeno pouze námořním chronometrům. Tento úspěch položil základy pověsti značky jako symbolu přesnosti a spolehlivosti.
Po první světové válce přesunul Wilsdorf sídlo firmy do Ženevy, kde vznikla společnost Rolex SA. Ve 20. letech přišel další zásadní průlom, když Rolex v roce 1926 představil model Oyster, první sériově vyráběné vodotěsné náramkové hodinky na světě. Hermeticky uzavřené pouzdro s našroubovanou lunetou, dýnkem a korunkou představovalo revoluci v ochraně strojku před vodou a prachem. O rok později se hodinky Oyster proslavily, když je měla na zápěstí Mercedes Gleitze při přeplavání Lamanšského průlivu, čímž Rolex poprvé prokázal svou schopnost spojit technickou inovaci s promyšlenou komunikací.
Dalším klíčovým vynálezem byl v roce 1931 automatický natahovací mechanismus s centrálním rotorem, známý jako Perpetual. Tento systém se stal základem moderních automatických hodinek a dodnes je používán v různých obměnách napříč celým hodinářským průmyslem. Spojení pouzdra Oyster a strojku Perpetual vytvořilo technický základ, na němž Rolex staví dodnes. Značka se postupně začala zaměřovat na profesionální hodinky určené pro specifické činnosti, jako je potápění, letectví nebo vědecký výzkum.
Ve druhé polovině 20. století vznikly ikonické modelové řady, které definovaly identitu značky. Hodinky Submariner se staly měřítkem potápěčských hodinek, GMT-Master byl vyvinut ve spolupráci s leteckou společností Pan Am pro piloty dálkových letů a Explorer byl spojen s expedicemi do extrémních podmínek, včetně výstupů na Mount Everest. Tyto modely nebyly pouze marketingovými koncepty, ale skutečnými nástroji, testovanými v reálných a často extrémních situacích. Právě tato vazba na profesionální použití výrazně přispěla k reputaci Rolexu jako výrobce mimořádně odolných a spolehlivých hodinek.
Zajímavým aspektem Rolexu je jeho firemní struktura. Po smrti Hanse Wilsdorfa přešla značka pod správu nadace Hans Wilsdorf Foundation, což znamená, že Rolex není veřejně obchodovanou společností ani rodinným podnikem v klasickém slova smyslu. Tento model umožňuje značce dlouhodobě investovat do výzkumu, výroby a kvality bez tlaku krátkodobých finančních výsledků. Rolex je navíc známý vysokou mírou vertikální integrace a vyrábí si většinu klíčových komponentů, včetně pouzder, strojků, ciferníků i slitin kovů, zcela interně.
Dnes je Rolex symbolem úspěchu, prestiže a nadčasového designu, přesto si zachovává technický základ, na kterém byl vybudován. Hodinky této značky nejsou navrhovány jako krátkodobý módní doplněk, ale jako dlouhodobě funkční nástroj s vysokou zůstatkovou hodnotou. Právě kombinace technických inovací, důsledné kontroly kvality a promyšlené identity činí z Rolexu jednu z nejvlivnějších značek v historii moderního hodinářství, jejíž význam dalece přesahuje samotný svět luxusních hodinek.