Blancpain patří k několika málo jménům v hodinářství, u nichž historie nepůsobí jako marketingová kulisa, ale jako skutečný základ identity značky. Oficiální archiv domu uvádí, že příběh začíná v roce 1735, kdy byl Jehan-Jacques Blancpain zapsán ve Villeretu ve švýcarské Juře jako hodinář. Právě odtud Blancpain odvozuje svůj nárok být nejstarší dodnes existující hodinářskou značkou na světě. Nejde přitom jen o stáří samotné, ale i o to, že značka během staletí opakovaně dokázala přežít technologické i obchodní zlomy a pokaždé si znovu vybudovat vlastní význam.

V prvních generacích byla značka pevně spojená s rodinou Blancpain a s obcí Villeret, která se později stala i jménem jedné z nejdůležitějších moderních kolekcí domu. Blancpain sám dnes zdůrazňuje, že právě Villeret ztělesňuje jeho klasický jazyk: čisté linie, vytříbenou eleganci a důraz na tradiční haute horlogerie. Tohle je pro pochopení značky důležité, protože i když se Blancpain proslavil mimo jiné sportovními a potápěčskými hodinkami, jeho hluboké kořeny leží v klasické švýcarské mechanické kultuře.

Zásadní kapitolou v historii Blancpainu je přelom 19. a 20. století a následně období po smrti Frédérica-Émila Blancpaina v roce 1932. Oficiální časová osa značky uvádí, že tehdy převzala firmu Betty Fiechter, dlouholetá spolupracovnice rodiny, a stala se první ženou v čele významného hodinářského domu. To nebyla jen symbolická změna. Pod vedením Betty Fiechter se Blancpain musel vyrovnat s hospodářskou krizí, proměnou trhu i novými technologickými tlaky. Samotná značka a její historické materiály jí připisují klíčovou roli v tom, že Blancpain nejen přežil, ale zároveň se významně rozvinul. 

Právě tato etapa ukazuje, že Blancpain nebyl jen konzervativní manufakturou, ale značkou schopnou reagovat na změnu vkusu a životního stylu. Oficiální materiály připomínají, že už od roku 1930 hrál Blancpain průkopnickou roli v dámských hodinkách, když uvedl Rolls, první samonatahovací náramkové hodinky pro ženy. Později, v roce 1956, přišel model Ladybird, vybavený tehdy nejmenším kulatým mechanickým strojkem své doby. Tato část historie bývá často přehlížena, protože současná reputace Blancpainu je silně spojená hlavně s Fifty Fathoms, ale ve skutečnosti byla značka důležitá i v oblasti technicky ambiciózních a zároveň esteticky subtilních dámských hodinek.

Další velký zlom přišel s Jean-Jacquesem Fiechterem, synovcem Betty Fiechter, který se ke značce připojil kolem roku 1950. Podle Blancpainu i specializovaných zdrojů právě jeho vedení přineslo dvě ikony, které dodnes definují image domu: Ladybird a především Fifty Fathoms. Jean-Jacques Fiechter byl vášnivý potápěč a právě osobní zkušenost s podmořským prostředím zásadně ovlivnila jeho představu o tom, jak mají vypadat skutečně funkční potápěčské hodinky.

Když Blancpain v roce 1953 uvedl Fifty Fathoms, nevznikl jen další sportovní model, ale jeden z nejvlivnějších nástrojových časoměrných přístrojů 20. století. Oficiální zdroje značky uvádějí, že šlo o první skutečné moderní potápěčské hodinky, vytvořené pod vedením Jean-Jacquese Fiechtra, s klíčovými znaky, které dnes považujeme za standard této kategorie: otočná luneta, vysoká voděodolnost, kontrastní ciferník s luminiscenčními prvky, automatický strojek a antimagnetická ochrana. Blancpain zároveň potvrzuje, že na vývoji hrály roli také požadavky francouzských bojových plavců, konkrétně Roberta Maloubiera a Clauda Riffauda, kteří potřebovali hodinky odpovídající vojenským podmínkám. Tím se Fifty Fathoms stal nejen designovou ikonou, ale i historickým milníkem funkčního hodinářství. 

Význam Fifty Fathoms je pro Blancpain obrovský i dnes. Značka na něm postavila nejen svou moderní sportovní identitu, ale i širší vztah k oceánu. Blancpain Ocean Commitment výslovně navazuje na historické spojení domu s mořem a oceánským výzkumem, přičemž Fifty Fathoms funguje jako most mezi historickou inovací a současnou značkovou filozofií. V tom je Blancpain zajímavý: jeho nejikoničtější sportovní model není jen produkt, ale součást širšího narativu o průzkumu, odpovědnosti a technické užitečnosti.

Pak ale přišla quartzová krize a s ní období, které řadu tradičních švýcarských značek zásadně oslabilo. U Blancpainu je tato kapitola obzvlášť důležitá, protože právě z ní vznikla jeho moderní podoba. Oficiální historie značky uvádí, že v roce 1982 koupil Blancpain Jacques Piguet, dědic rodinné společnosti Frédéric Piguet, a propojil značku s renomovaným výrobcem strojků. O rok později přizval Jean-Clauda Bivera jako místopředsedu výkonného vedení. Tato kombinace technického zázemí a silné obchodní vize znamenala pro Blancpain skutečné znovuzrození.

Právě v této době vznikla i jedna z nejslavnějších vět moderního hodinářství: „Since 1735 there has never been a quartz Blancpain, and there never will be.“ Tento slogan je dnes neoddělitelný od pověsti značky a dobře vystihuje její poválečnou identitu. Blancpain se rozhodl nevstoupit do boje levnou elektronikou, ale naopak postavit svou renesanci na čistě mechanické hodinářské kultuře. I díky tomu se stal jedním ze symbolů širšího návratu mechanických hodinek v 80. letech. INSEAD ve stručném profilu Jeana-Clauda Bivera potvrzuje, že právě pod tímto heslem byla značka rychle oživena a během několika let se znovu zařadila mezi velká jména oboru. 

Další velký mezník přišel v roce 1992, kdy Jacques Piguet prodal Blancpain i Frédéric Piguet skupině SMH, z níž se později stala Swatch Group. Tím značka získala silné korporátní zázemí, ale zároveň si zachovala vlastní osobnost. Oficiální historie Blancpainu ukazuje, že pozdější etapa nebyla o rozpuštění identity, ale naopak o její konsolidaci. V roce 2002 se prezidentem a CEO stal Marc A. Hayek a v roce 2010 byla Frédéric Piguet plně absorbována do manufaktury Blancpain v Le Sentier. To je důležitý bod, protože právě díky němu Blancpain ještě pevněji spojil svou značkovou identitu s vlastním technickým know-how. 

Moderní Blancpain tak stojí na několika pilířích zároveň. Prvním je hluboké historické dědictví sahající do 18. století. Druhým je klasická haute horlogerie reprezentovaná zejména kolekcí Villeret, která odkazuje ke kořenům ve stejnojmenné obci. Třetím je technická a sportovní legenda Fifty Fathoms, bez níž by dnešní dějiny potápěčských hodinek vypadaly jinak. A čtvrtým je silná renesance mechanického hodinářství v 80. letech, kdy se Blancpain stal jedním z nejvýraznějších hlasů proti dominanci quartzu. Právě kombinace těchto vrstev vysvětluje, proč značka působí zároveň historicky, technicky i kulturně relevantně.

Dnes je Blancpain jednou z těch značek, které nepůsobí okázale, ale mezi znalci mají mimořádně silnou autoritu. Není postavený na jediné ikoně ani na jednom designovém triku. Jeho síla vychází z kontinuity, z důrazu na mechaniku, z reálných historických milníků a z toho, že dokázal být důležitý ve více oblastech najednou — od dámských hodinek přes komplikovanou klasiku až po první skutečné moderní potápěčské hodinky. A právě proto má historie Blancpainu v dnešním světě luxusních hodinek takovou váhu: nevypráví jen o minulosti jedné značky, ale i o tom, jak se samotné švýcarské hodinářství učilo přežít, měnit se a znovu definovat vlastní hodnotu.