Když lidé mluví o Rolex, většinou si představí mechanické Submarinery, Daytony nebo Datejusty. Značka si po desetiletí budovala pověst konzervativního výrobce, který sází na spolehlivost, tradici a velmi opatrný vývoj designu. A právě proto působí Rolex Texano jako něco z úplně jiné reality. Tyto hodinky neměly klasický ciferník ani ručky. Místo nich používaly červený digitální LED displej a design, který vypadal spíš jako palubní počítač kosmické lodi než tradiční švýcarský Rolex.
Texano vznikl na začátku 70. let, tedy v době, kdy celý hodinářský průmysl horečně hledal budoucnost. Elektronika se rychle vyvíjela, svět byl fascinován vesmírným programem, počítači a digitální technologií a mnoho lidí věřilo, že mechanické hodinky brzy úplně zmizí. Švýcarské značky začaly experimentovat s quartzem, LED displeji a futuristickými koncepty. Jen málokdo by však čekal, že se do podobného experimentu pustí právě Rolex.
Nejzajímavější je, že Rolex Texano nebyl kompletně vyvinut přímo Rolexem. Model vznikl ve spolupráci s americkou technologickou společností Texas Instruments, která tehdy patřila mezi lídry elektronické revoluce. Právě odtud pochází i název Texano. Rolex se pokusil spojit svou prestiž s nejmodernější digitální technologií své doby.
Výsledek vypadal naprosto neobvykle. Hodinky měly masivní futuristické pouzdro a čas se zobrazoval pomocí červeného LED displeje, který se rozsvítil pouze po stisknutí tlačítka. Důvod byl jednoduchý — tehdejší LED technologie spotřebovávala obrovské množství energie. Pokud by displej svítil neustále, baterie by se vybila během několika hodin. Přesto podobný efekt působil v 70. letech neuvěřitelně futuristicky. Texano vypadal jako zařízení z vědeckofantastického filmu.
A právě v tom spočívá fascinace tímto modelem. Rolex byl vždy známý evolucí, nikoli revolucí. Značka téměř nikdy neriskovala radikální designové experimenty a místo toho pomalu zdokonalovala své ikonické modely. Texano však působil jako krátký okamžik, kdy se Rolex rozhodl podívat do budoucnosti úplně jiným směrem.
Jenže experiment netrval dlouho. LED hodinky měly řadu problémů — byly drahé, nepraktické a technologicky rychle zastarávaly. Velmi brzy je začaly vytlačovat LCD displeje a modernější quartzové technologie. Digitální hodinky se navíc postupně začaly spojovat spíše s masovou elektronikou než s luxusem. Pro Rolex to byl svět, do kterého značka jednoduše nezapadala.
Právě proto dnes Rolex Texano působí tak zvláštně a fascinujícím dojmem. Tyto hodinky nevypadají jako klasický Rolex. Vypadají jako artefakt z alternativní budoucnosti, ve které se Rolex rozhodl stát technologickou firmou místo symbolem tradiční mechaniky.
A možná právě proto je Texano dnes mezi sběrateli tak zajímavý. Není to jen vzácný quartzový Rolex. Je to připomínka krátkého období, kdy i ty nejkonzervativnější švýcarské značky věřily, že budoucnost hodinářství bude kompletně digitální.