Ve světě mechanických hodinek existují technická řešení, která jsou tak elegantní a promyšlená, že si získala téměř legendární status. Jedním z nich je bezpochyby Pellaton winding system vytvořený značkou IWC. Tento automatický nátahový mechanismus patří dodnes mezi nejzajímavější a nejcharakterističtější konstrukce celého švýcarského hodinářství.

Systém vyvinul technický ředitel IWC Albert Pellaton na začátku 50. let. V době, kdy většina výrobců používala klasické reverzní převody a složité soukolí pro obousměrný automatický nátah, Pellaton přišel s úplně jiným řešením.

A právě v tom spoívá jeho genialita.

Základem systému není komplikovaná převodová soustava, ale speciální vačka umístěná pod rotorem a tzv. automatické rameno se dvěma západkami. Rotor při pohybu neotáčí přímo převody. Místo toho jeho pohyb přenáší energie přes vačku na dvojici malých západek, které střídavě posouvají automatické kolo vpřed.

Celý mechanismus připomíná téměř mechanický krokovací systém.

Automatické kolo má po obvodu speciální trojúhelníkové zuby. Když rotor rotuje, vačka pohybuje automatickým ramenem tam a zpět. Jedna západka zabírá do zubů kola a posouvá ho vpřed, zatímco druhá právě v tu chvíli funguje jako pojistka proti zpětnému pohybu. Při opačné části pohybu se role západek vymění.

A právě to je nejdůležitější.

Obě západky se neustále střídají v práci. Jedna natahuje hlavní pružinu, druhá drží mechanismus proti zpětnému chodu. Díky tomu může systém natahovat hodinky v obou směrech rotace rotoru bez použití klasických reverzních kol.

To bylo na svou dobu mimořádně chytré řešení.

Pellatonův systém měl několik obrovských výhod. Především byl velmi efektivní. Rotor natahoval hodinky při každém pohybu bez zbytečných energetických ztrát. Zároveň měl mechanismus relativně malý počet součástek a velmi hladký chod.

Velmi elegantně bylo vyřešeno i manuální natahování.

Když uživatel natahoval hodinky korunkou, automatické kolo se otáčelo tak, že trojúhelníkové zuby pouze nadzvedávaly západky bez pohybu celého automatického ramene. Mechanismus se tedy zbytečně nenamáhal a nedocházelo k opotřebení automatického systému během ručního nátahu.

Ještě fascinující je možnost úplného uvolnění hlavní pružiny bez demontáže mechanismu. Stačilo nadzvednout malou západku tak, aby se zachytila o druhou. Tím se automatické kolo uvolnilo a hodinář mohl bezpečně vypustit energii z pérovníku stejně jednoduše jako u běžných ručně natahovaných hodinek.

A jakmile se rotor znovu pohnul, mechanismus se automaticky vrátil do normálního provozu.

Právě tato kombinace jednoduchosti, efektivity a technické elegance činí Pellatonův systém tak výjimečným i dnes.

Moderní verze Pellatonova nátahu používá IWC dodnes ve svých nejdůležitějších manufakturních kalibrech. Současné modely navíc využívají keramické součástky pro ještě vyšší odolnost proti opotřebení.

A možná právě v tom spočívá velikost Pellatonova řešení. Nešlo o komplikaci vytvořenou pro efekt nebo luxus. Šlo o čistě technický nápad, který dokázal zlepšit každodenní fungování mechanických hodinek pomocí elegantní mechaniky a chytré fyziky.

Právě proto je Pellaton winding system dnes považován za jeden z nejlepších automatických nátahových systémů, jaké kdy švýcarské hodinářství vytvořilo.