Otázka, zda se hodinky s komplikacemi kazí častěji než jednoduché modely, má krátkou odpověď: ano, ale ne tak, jak si většina lidí myslí. Ve skutečnosti nejde o to, že by složité hodinky byly „horší“ nebo méně kvalitní. Jde o to, že jsou výrazně složitější konstrukčně, a tím pádem mají více potenciálních bodů selhání.
Každý mechanický strojek je systém desítek až stovek součástek, které musí pracovat v absolutní synchronizaci. U jednoduchých hodinek, které zobrazují pouze čas, je tento systém relativně přímočarý. Jakmile ale přidáte komplikace, jako je chronograf, věčný kalendář, fáze měsíce nebo tourbillon, počet komponent dramaticky roste. A s každou další součástkou roste i pravděpodobnost opotřebení nebo poruchy.
Například běžný tříručičkový mechanický strojek může obsahovat kolem 100–150 dílů. Chronograf nebo složitější komplikace se snadno dostanou na 250–400 a více komponent. Každý z těchto dílů je miniaturní, vystavený tření, zatížení a časem i degradaci maziva. To znamená, že složité hodinky nejsou méně kvalitní, ale jednoduše mají více věcí, které se mohou pokazit.
Velmi důležitým faktorem je také citlivost na zacházení. Složitější mechanismy bývají jemnější. Například chronograf obsahuje systém pák, kol a spojek, které pracují při každém stisknutí tlačítka. Pokud se s nimi zachází hrubě nebo se používají v nevhodnou chvíli, dochází k rychlejšímu opotřebení. Podobně věčné kalendáře mají velmi komplexní systém přepínání data, který může být poškozen nesprávným nastavováním.
Další zásadní faktor je servis. Složitější hodinky vyžadují přesnější a častější údržbu. Maziva uvnitř mechanismu časem degradují, a čím složitější je strojek, tím citlivější je na jejich stav. Pokud se servis zanedbá, komplikace začnou ztrácet přesnost nebo přestanou fungovat úplně. To ale není chyba hodinek jako takových, ale spíš důsledek náročnosti jejich konstrukce..jpg)
Je také důležité zmínit, že moderní hodinářství tento problém dobře chápe. Špičkové manufaktury navrhují komplikace tak, aby byly co nejspolehlivější, a používají pokročilé materiály, lepší maziva a přesnější výrobní technologie. Díky tomu jsou dnešní komplikované hodinky mnohem odolnější než jejich historické protějšky.
Zajímavé je, že v praxi se složité hodinky často kazí méně, než by se čekalo. Důvod je jednoduchý: jejich majitelé s nimi zacházejí opatrněji. Hodinky s komplikacemi bývají dražší, nosí se méně často a častěji se servisují. Naopak jednoduché hodinky, které se nosí každý den bez větší péče, mohou být vystaveny většímu opotřebení.
Ve výsledku tedy platí, že složité hodinky mají vyšší teoretickou pravděpodobnost poruchy, protože obsahují více součástek a citlivější mechanismy. Ale zároveň nejsou „méně spolehlivé“ v absolutním smyslu. Jsou jen náročnější na zacházení, servis a pochopení.
A právě v tom spočívá jejich kouzlo. Komplikace nejsou o praktičnosti v každodenním smyslu. Jsou o technickém umění, o schopnosti vměstnat extrémně složité funkce do miniaturního prostoru. A jako každé složité umění vyžadují respekt.