První světová válka znamenala zásadní zlom nejen ve vojenské historii, ale i v dějinách hodinářství. Právě zákopová válka definitivně proměnila náramkové hodinky z módního doplňku v nezbytný nástroj. Před rokem 1914 muži běžně nosili kapesní hodinky a náramkové modely byly považovány spíše za výstřednost či dámský doplněk.

Čas jako strategický faktor

Frontové linie dlouhé desítky kilometrů vyžadovaly přesnou koordinaci jednotek. Dělostřelecká palba, pěchotní útoky a nové taktiky byly závislé na přesném načasování. Chyba v minutách mohla znamenat katastrofu.

Kapesní hodinky byly v úzkých zákopech nepraktické. Voják potřeboval čas odečíst okamžitě, aniž by musel uvolnit ruce. Náramkové hodinky se tak staly součástí výstroje důstojníků a postupně i řadových vojáků.

Od kapesních k zákopovým

První „zákopové“ hodinky často vznikaly úpravou kapesních modelů – na pouzdro se připájela drátěná ouška pro upevnění řemínku. Tyto úpravy se staly předchůdcem moderních pouzder s nožkami.

Brzy se objevily specializované modely s pevnými úchyty, ochrannými mřížkami nad sklíčkem a luminiscenčními indexy pro čitelnost ve tmě. V té době se začal používat i pojem Service watch.

Luminiscence a radium

Pro noční čitelnost se používaly směsi na bázi radia. Umožňovaly odečítat čas bez dalšího osvětlení. Teprve později se ukázalo, že radium představuje zdravotní riziko, tehdy však šlo o technologickou inovaci.

„Nerozbitné“ sklíčko

Křehké minerální sklo bylo problémem. Výrobci začali používat celuloid a později acetát celulózy. Plexisklo (PMMA) bylo vyvinuto až později, takže jeho přítomnost u raných modelů obvykle znamená dodatečnou výměnu.

Armádní zakázky

V roce 1917 britské ministerstvo války centrálně objednávalo hodinky pro armádu. Vybaveny byly švýcarskými 15kamennými strojky, luminiscenčními prvky a vojenským značením.

Americká armáda používala modely Ingersoll Radiolite, zatímco značky Waltham a Elgin patřily mezi hlavní dodavatele. Také švýcarští a němečtí výrobci hráli významnou roli.

Právě vojenské zakázky zásadně přispěly k rozvoji náramkových modelů.

Změna společenského vnímání

Před válkou byly náramkové hodinky považovány za málo mužné. Válka však změnila vše. Po roce 1918 se staly symbolem praktičnosti a modernity.

Zákopové hodinky tak položily základ dominantnímu formátu náramkových hodinek ve 20. století. 

Zákopové hodinky nejsou jen vojenským artefaktem. Představují přechodový moment, kdy nutnost změnila módní normy a technický nástroj se stal standardem. Pro sběratele jsou mimořádně atraktivní – spojují v sobě historii, techniku i počátek nové éry hodinářství.