Na první pohled to zní zvláštně: vždyť mechanické hodinky jsou přesný stroj, tak by měly „odpočívat“, když je nenosíme. Ve skutečnosti je ale pravda opačná — dlouhý klid jim spíš škodí než prospívá.
Mechanismus hodinek je navržen pro pohyb. Každá součástka — od ozubených kol až po setrvačku — je určena k neustálé práci. Když hodinky běží, energie se v nich rozděluje rovnoměrně, maziva jsou správně rozprostřena a tření je minimální.
Jakmile se ale hodinky zastaví a zůstanou dlouho v klidu, začínají problémy.
Největším nepřítelem je olej. V moderních i starších vintage hodinkách se používají speciální maziva, která snižují tření mezi kovovými částmi. Jenže tato maziva nejsou „věčná“. Pokud se mechanismus nepohybuje, olej může postupně houstnout, ztrácet své vlastnosti a dokonce se nerovnoměrně usazovat.
Když pak hodinky znovu spustíte, části mechanismu už nepracují ideálně — místo hladkého chodu vzniká zvýšené tření a opotřebení.
Dalším problémem je samotná mechanika. Mikroskopické části, které se běžně pohybují, mohou při dlouhé nečinnosti „zatuhnout“. To se týká zejména jemných komponentů, jako je krokové ústrojí nebo ložiska kol. U starších kusů může tento efekt nastat poměrně rychle.
Zajímavé je, že pravidelný chod hodinkám vlastně prospívá. Když jsou mechanické hodinky nošeny, pohyb zápěstí (u automatů) zajišťuje stabilní přísun energie a celý mechanismus pracuje v optimálním režimu.
To je jeden z důvodů, proč se často říká, že hodinky „ožívají“, když je nosíte.
U sběratelských hodinek a historických modelů to platí dvojnásob. Dlouhé roky bez pohybu mohou způsobit, že se i dobře zachovaný strojek dostane do horší kondice. Proto se doporučuje hodinky alespoň občas natáhnout a nechat běžet.
To ale neznamená, že by hodinky měly běžet neustále bez přestávky. Důležitá je rovnováha. Neustálé používání bez servisu také vede k opotřebení. Ideální stav je pravidelné nošení a zároveň pravidelná údržba.
Je také potřeba zmínit, že moderní luxusní hodinky jsou odolnější než starší modely. Používají lepší materiály a pokročilejší maziva. Přesto ale princip zůstává stejný — mechanika byla vždy navržena pro pohyb, ne pro dlouhodobé uložení.
Mnoho majitelů si myslí, že když hodinky uloží do krabičky a „šetří je“, dělají správnou věc. Ve skutečnosti tím mohou způsobit pomalé zhoršování jejich stavu. Hodinky nejsou obraz ani šperk — jsou to fungující stroje.
A právě proto platí jednoduché pravidlo: hodinky chtějí žít.
A to znamená jediné — pohyb.