Jen málo projektů v historii hodinářství působí tak tajemně a fascinujícě jako Omega Alaska Project. Nešlo o běžné hodinky určené do butiků ani o marketingovou limitovanou edici. Alaska Project byl skutečný experimentální program značky Omega, jehož cílem bylo vytvořit ultimátní hodinky pro vesmírné mise NASA.

A právě proto dnes kolem těchto hodinek existuje téměř mýtická aura.

Na konci 60. let už byl Omega Speedmaster Professional oficiálními hodinkami astronautů NASA. Speedmaster úspěšně prošel extrémními testy a stal se součástí programu Apollo. Jenže Omega dobře věděl, že budoucí vesmírné mise budou ještě náročnější. Delší pobyt ve vesmíru, vyšší teplotní rozdíly a nové technické požadavky znamenaly jediné: bylo potřeba vyvinout něco ještě odolnějšího.

Tak vznikl tajný projekt s krycím názvem „Alaska“.

Název neměl nic společného s americkým státem. Šlo o interní kódové označení, které mělo celý program utajit. Omega chtěl zabránit tomu, aby konkurence zjistila, na čem firma pracuje.

První prototypy Alaska Project vznikly na přelomu 60. a 70. let a na první pohled vypadaly neuvěřitelně zvláštně. Základ tvořil upravený Speedmaster, ale nejvýraznějším prvkem bylo obrovské červené externí pouzdro z anodizovaného hliníku.

To nevzniklo kvůli designu. Jeho úkolem byla tepelná ochrana.

Ve vesmíru jsou teplotní rozdíly extrémní. Na přímém slunci mohou hodinky dosahovat velmi vysokých teplot, zatímco ve stínu okamžitě dramaticky chladnou. Červený ochranný plášť měl odrážet tepelné záření a stabilizovat teplotu uvnitř hodinek.

Právě tato červená konstrukce se stala ikonickým symbolem Alaska Project.

Omega experimentoval také s novými materiály a konstrukcemi ciferníků. Některé prototypy používaly bílé ciferníky místo tradičních černých, protože bílá lépe odrážela sluneční záření. Dnes tyto bílé „Alaska dial“ Speedmastery patří mezi nejžádanější prototypy v historii značky.

Uvnitř pracoval klasický manuální chronografický kalibr Omega 861, vybraný kvůli své spolehlivosti a jednoduchosti. NASA už tehdy preferovala mechanické chronografy, protože byly odolnější vůči podmínkám vesmíru než rané elektronické systémy.

Projekt Alaska nebyl jen jeden model. Šlo o několik vývojových fází označovaných Alaska I, II, III a dalšími variantami. Některé prototypy byly extrémně experimentální, jiné se více podobaly běžným Speedmasterům.

Například Alaska III se nakonec stal nejbližší verzí skutečně používanou NASA během programu Space Shuttle. Tyto hodinky měly bílé ciferníky a speciální velké ručky pro lepší čitelnost ve vesmíru.

Přesto většina Alaska prototypů nikdy nevstoupila do běžné produkce. Byly vytvořeny jako testovací nástroje, nikoli komerční produkty. Mnoho z nich existuje jen v několika kusech a dnes patří mezi nejvzácnější Omega hodinky vůbec.

Právě tato kombinace tajemství, technické funkčnosti a vesmírné historie udělala z Omega Alaska Project absolutní kult mezi sběrateli.

Na rozdíl od běžných Moonwatchů působí Alaska Project téměř jako artefakt z alternativní budoucnosti — hodinky vytvořené ne pro Zemi, ale pro přežití v extrémním prostředí vesmíru.

Dnes Omega odkaz Alaska Project několikrát připomněl limitovanými edicemi inspirovanými původními prototypy. Originální experimentální kusy však zůstávají nedotknutelnou legendou.

Omega Alaska Project totiž není jen o hodinářství. Je to připomínka doby, kdy mechanické hodinky byly skutečnými nástroji pro dobývání vesmíru.