Když se člověk podívá na hodinky z 50. nebo začátku 60. let, většina z nich působí poměrně klasicky — kulatá pouzdra, elegantní proporce a konzervativní design. Jenže pak přišla 70. léta a hodinářský svět se úplně změnil. Hodinky začaly být hranaté, agresivní, futuristické a často připomínaly spíš palubní desky sportovních aut než tradiční švýcarskou eleganci. A nebyla to náhoda. Právě v této době začali automobiloví designéři výrazně ovlivňovat vzhled hodinek a změnili celý směr hodinářského designu.
Sedmdesátá léta byla obdobím fascinace technologií, rychlostí a futurismem. Automobilový průmysl procházel revolucí — vznikaly klínové supersporty, experimentální koncepty a agresivní sportovní vozy s ostrými liniemi. Designéři jako Giorgetto Giugiaro nebo Ferdinand Alexander Porsche začali vytvářet automobily, které vypadaly jako stroje z budoucnosti. A právě stejná estetika se začala objevovat i na zápěstí.
Do té doby byly hodinky většinou navrhovány samotnými hodinářskými firmami. Jenže během 70. let se situace změnila. Luxusní značky pochopily, že moderní zákazníci chtějí něco odvážnějšího a techničtějšího. Právě proto začaly spolupracovat s průmyslovými a automobilovými designéry.
Jedním z nejdůležitějších jmen byl Gérald Genta. I když nebyl automobilovým designérem v pravém smyslu, jeho práce byla silně ovlivněna průmyslovým designem a technickou estetikou. Modely jako Audemars Piguet Royal Oak nebo Patek Philippe Nautilus zcela změnily podobu luxusních hodinek. Integrované tahy, ostré geometrické tvary a technický vzhled působily mnohem více jako součást moderního stroje než klasický šperk.
Ještě přímější spojení s automobilovým světem však přinesl Porsche Design. Pod vedením Ferdinanda Alexandra Porscheho vznikly hodinky, které doslova přenesly filozofii designu sportovních automobilů na zápěstí. Modely vytvořené společně s IWC Schaffhausen používaly titan, černé matné povrchy a minimalistický technický vzhled inspirovaný kokpity sportovních aut. Funkce byla důležitější než dekorace — přesně jako u Porsche.
Obrovský vliv měl i samotný motorsport. Závodní auta 70. let používala výrazné barevné kombinace, velké kontrastní přístroje a agresivní grafiku. Hodinky od Heuer nebo některé chronografy Omega začaly tuto estetiku přímo kopírovat. Tachymetrické lunety, barevné ručky a výrazné subciferníky připomínaly přístrojové desky závodních speciálů.
Právě tehdy vznikly také legendární TV case hodinky, bullhead chronografy nebo futuristické asymetrické modely, které dnes působí téměř jako rekvizity ze sci-fi filmů. Designéři už nechtěli vytvářet jen elegantní hodinky. Chtěli, aby hodinky působily jako moderní technologický objekt.
Velkou roli hrály i nové materiály. Titan, PVD povlaky nebo integrované ocelové tahy byly inspirovány automobilovým a leteckým průmyslem. Hodinky měly působit lehce, technicky a futuristicky — podobně jako tehdejší supersporty nebo koncepty automobilových studií.
Dnes je fascinující, jak silně se estetika 70. let vrací. Moderní luxury sport watches stále používají designové principy, které vznikly právě v době, kdy automobilový průmysl začal ovlivňovat hodinářství.
A možná právě proto působí hodinky ze 70. let tak zvláštně. Nejsou jen produktem tradičního švýcarského řemesla. Jsou odrazem éry, kdy svět věřil, že budoucnost bude rychlá, hranatá a plná technologií — stejně jako tehdejší sportovní auta.