Jméno Ferdinand Berthoud má v dějinách hodinářství mimořádnou váhu, protože neodkazuje jen na talentovaného mistra, ale na jednu z klíčových osobností vývoje přesného měření času. Ferdinand Berthoud se narodil 18. března 1727 v Plancemontu ve švýcarském Val-de-Travers do rodiny hodinářů a už v mládí se vydal cestou, která ho dovedla do Paříže, tehdejšího centra vědy, techniky a luxusního řemesla. Tam si rychle vybudoval pověst výjimečně schopného konstruktéra. Podle oficiální historie značky získal 4. prosince 1753 titul mistra hodináře zvláštním rozhodnutím Královské rady, a to navzdory tehdejším cechovním omezením. Už tento detail ukazuje, že Berthoud nebyl vnímán jako běžný řemeslník, ale jako osobnost mimořádného významu.

Skutečný význam Ferdinanda Berthouda se však ukázal ve chvíli, kdy se Evropa intenzivně snažila vyřešit jeden z největších technických problémů své doby: jak přesně určit zeměpisnou délku na moři. V 18. století nešlo o akademickou otázku, ale o zásadní podmínku bezpečné plavby, obchodu i vojenské převahy. Berthoud se pustil do vývoje námořních chronometrů, tedy mimořádně přesných hodin schopných pracovat v náročných podmínkách na palubě lodi. Encyclopaedia Britannica i Fondation de la Haute Horlogerie připomínají, že se stal nejen uznávaným hodinářem, ale i autorem rozsáhlých odborných pojednání o měření času a přesné mechanice. Právě spojení technické praxe a teoretické práce z něj udělalo jednu z nejdůležitějších postav evropské chronometrie. 

V Berthoudově kariéře byl zásadní zejména přelom 60. a 70. let 18. století. Oficiální archiv značky uvádí, že po úspěšných zkouškách jeho námořních hodin č. 6 a 8 získal 1. dubna 1770 titul Horloger-Mécanicien du Roi et de la Marine, tedy hodinář-mechanik krále a námořnictva, a zároveň královskou objednávku na dvacet námořních chronometrů. Jeho přístroje pak sloužily při testovacích plavbách i při mapovacích a vědeckých expedicích. Historické prameny připomínají také zkoušky během plavby z Rochefortu do Santo Dominga a zpět, které významně potvrdily praktickou hodnotu jeho konstrukcí. V tom spočívá podstata Berthoudova odkazu: jeho hodiny nebyly pouze krásnými mechanismy, ale nástroji, které měly přímý vliv na navigaci a bezpečnost posádek.

Výjimečnost Ferdinanda Berthouda spočívala také v tom, že své poznatky systematicky zapisoval a publikoval. Značka sama uvádí, že po sobě zanechal více než 4 000 stran textů a 120 rytin, což je na hodináře jeho doby mimořádný intelektuální odkaz. Nešlo jen o konstrukci jednotlivých strojků, ale o širší snahu definovat principy přesnosti, regulace a spolehlivosti. I proto dnes není Ferdinand Berthoud vnímán jen jako slavné historické jméno, ale jako jeden z otců moderního chápání chronometrie. Když zemřel 20. června 1807, zanechal po sobě nejen přístroje a hodiny, ale i celé vědní a řemeslné dědictví, které dalece přesahovalo běžnou hodinářskou tvorbu.

Po jeho smrti jméno Berthoud z hodinářského světa úplně nezmizelo, protože v práci pokračovali další členové rodiny, zejména jeho synovec Louis Berthoud. Přesto se z něj během 19. a 20. století stalo spíše historické jméno známé specialistům, muzeím a sběratelům než aktivní značka v moderním slova smyslu. O to zajímavější je její novodobé znovuzrození. Chronométrie Ferdinand Berthoud byla obnovena v roce 2015 z iniciativy Karla-Friedricha Scheufeleho, spoluprezidenta Chopardu. Oficiální materiály značky i současné odborné články se shodují, že nešlo o jednoduché marketingové oživení starého jména, ale o ambiciózní projekt postavený na historickém odkazu přesnosti, námořní chronometrie a špičkového ručního zpracování. 

První moderní modely Ferdinand Berthoud zaujaly právě tím, že se nesnažily minulost jen dekorativně citovat. Jejich konstrukce otevřeně navazovala na principy historických chronometrů: důraz na konstantní sílu, chronometrickou přesnost, viditelnou mechanickou architekturu a mimořádně náročné ruční dokončení. Hned v roce uvedení získal model Chronomètre FB 1 prestižní cenu Aiguille d’Or na Grand Prix d’Horlogerie de Genève 2016, tedy nejvyšší ocenění celé soutěže. Nebyl to ojedinělý úspěch. Oficiální zdroje značky a GPHG potvrzují, že Chronométrie Ferdinand Berthoud získala další ceny v letech 2019, 2020, 2022 a 2023, což je na tak malou a exkluzivní manufakturu mimořádný výsledek. Značka tím ukázala, že historické jméno dokáže proměnit ve skutečně relevantní sílu současné haute horlogerie.

Dnešní Ferdinand Berthoud patří mezi nejzajímavější značky vysokého hodinářství právě proto, že stojí na pevném základě. Na jedné straně je tu autentický příběh muže, který pomáhal řešit problém zeměpisné délky a posouval hranice námořní navigace. Na druhé straně moderní manufaktura, která od roku 2015 vyrábí velmi omezené série hodinek s důrazem na technickou originalitu, COSC certifikovanou přesnost a mimořádné řemeslné provedení. V době, kdy mnoho luxusních značek staví hlavně na image, působí Ferdinand Berthoud výjimečně tím, že jeho prestiž vychází z reálného historického obsahu. A právě proto je dnes toto jméno vnímáno jako jedno z nejčistších spojení mezi vědeckým dědictvím 18. století a současnou podobou vrcholného švýcarského hodinářství.