Hebdomas patří mezi méně známé, ale historicky mimořádně zajímavé švýcarské hodinářské značky, jejichž jméno je neoddělitelně spjato s pojmem osmidenních hodinek. Název Hebdomas pochází z řeckého slova „hebdomas“, označujícího sedmidenní cyklus, a přímo odkazuje na hlavní technickou zvláštnost těchto časoměrů – extrémně dlouhou rezervu chodu, která výrazně přesahovala běžný standard své doby. Značka se objevuje na konci 19. století a ochranná známka Hebdomas byla ve Švýcarsku registrována roku 1889, v období, kdy kapesní hodinky stále dominovaly trhu a technické inovace hrály klíčovou roli v odlišení jednotlivých výrobců.

Základním rysem hodinek Hebdomas byl speciálně navržený strojek s mimořádně velkým pérovníkem, který umožňoval chod až osm dní na jedno natažení. V době, kdy většina kapesních hodinek vyžadovala každodenní nátah, představovala tato vlastnost výraznou praktickou výhodu. Hodinky Hebdomas byly koncipovány především jako funkční a spolehlivé nástroje pro každodenní používání, nikoliv jako luxusní či vysoce dekorativní předměty. Tomu odpovídal i jejich technický vzhled, často s otevřeným nebo částečně odkrytým mechanismem na zadní straně, který zdůrazňoval velikost hlavního pera a konstrukční řešení strojku.

Zajímavostí je, že ačkoliv název značky odkazuje na sedmidenní cyklus, skutečná rezerva chodu přesahovala celý týden a dosahovala přibližně osmi dní. Tento rozdíl byl záměrný a měl zajistit, že hodinky budou i po sedmi dnech stále spolehlivě fungovat bez nutnosti okamžitého natažení. Právě tato technická jistota přispěla k oblibě hodinek Hebdomas mezi uživateli, kteří hledali dlouhodobě stabilní a přesný časoměr, například v prostředí, kde nebylo možné nebo pohodlné každodenní natahování.

Na přelomu 19. a 20. století se hodinky Hebdomas rozšířily na mezinárodních trzích a byly exportovány do Evropy i mimo ni. Přestože značka nikdy nedosáhla masové popularity srovnatelné s největšími švýcarskými manufakturami, vybudovala si pevné místo díky své specializaci. V období, kdy se začaly postupně prosazovat náramkové hodinky, reagovala značka Hebdomas i na tento trend a ve 20. a 30. letech 20. století vznikly také náramkové modely s osmidenním chodem. Tyto hodinky byly technicky náročné na výrobu a jejich rozměry byly větší než u běžných náramkových hodinek, což z nich dnes činí zajímavé a vyhledávané sběratelské kusy.

S postupem času a změnou trhu začala poptávka po osmidenních mechanických hodinkách klesat. Jednodušší strojky s kratší rezervou chodu byly levnější na výrobu a lépe odpovídaly potřebám masového trhu. Značka Hebdomas se tak postupně vytrácela z hlavního proudu hodinářského průmyslu a její produkce se výrazně omezila. Přesto si hodinky Hebdomas zachovaly své místo v historii jako technicky specifické a koncepčně odlišné časoměry, které ukazují, jak důležitou roli hrála inovace rezervy chodu ještě před nástupem moderních automatických mechanismů.

Dnes jsou historické hodinky Hebdomas ceněny především sběrateli a znalci, kteří oceňují jejich neobvyklou konstrukci, technickou upřímnost a odlišný přístup k měření času. Nejde o značku postavenou na marketingu či prestiži, ale o příklad čistě technického řešení konkrétního problému své doby. Právě tím představuje Hebdomas důležitou kapitolu v dějinách švýcarského hodinářství a připomínku období, kdy byla mechanická inovace klíčovým faktorem úspěchu hodinářských značek.