Mechanický hodinový strojek se skládá z desítek, někdy dokonce stovek miniaturních součástek. Každé ozubené kolo, šroubek nebo můstek má přesně definovanou funkci a musí být vyroben s maximální přesností. Kvalitní mechanické hodinky však nejsou jen technickým zařízením. V tradičním švýcarském hodinářství je strojek zároveň i estetickým dílem, jehož detaily jsou často zdobeny a ručně dokončovány tak, aby byl krásný stejně jako funkční.

Povrchová úprava jednotlivých součástek má především technický význam. Pečlivé opracování kovových ploch zvyšuje odolnost součástek, snižuje tření a prodlužuje životnost celého mechanismu. Hladké hrany navíc zabraňují vzniku mikroskopických otřepů, které by mohly způsobovat nadměrné opotřebení nebo komplikovat servis hodinek. Teprve poté, co je zajištěna technická dokonalost, přichází na řadu dekorativní úpravy, které proměňují mechanický strojek v malé umělecké dílo.

Jedním z nejzákladnějších procesů je leštění. Viditelné části ocelových komponentů – například hlavy šroubků, osy kol nebo části kotvového ústrojí – jsou pečlivě leštěny, aby jejich povrch byl dokonale hladký. V nejvyšším hodinářství se používá také tzv. zrcadlové leštění, při kterém je povrch upraven diamantovou pastou tak precizně, že odráží světlo pouze jedním směrem. Při určitém úhlu dopadu světla se pak plocha jeví téměř černá, což vytváří velmi výrazný vizuální efekt.

Důležitou součástí úpravy strojku jsou také zkosené hrany, známé jako fazety. Hrany kovových dílů jsou zabroušeny pod úhlem přibližně 45 stupňů a následně ručně leštěny. Takto upravené okraje nejen zlepšují estetický dojem, ale zároveň usnadňují práci hodináře při montáži nebo servisu strojku. Díky dokonale hladkým hranám je menší riziko poškození nástroji a také se minimalizuje tření mezi jednotlivými komponenty.

V moderním hodinářství se někdy používají i pokročilé technologie, například velmi tenké ochranné vrstvy nanášené pomocí plazmových metod. Takový povlak může mít tloušťku pouhý jeden mikrometr, přesto výrazně zvyšuje tvrdost povrchu a snižuje tření mezi součástkami.

Jakmile jsou všechny technické požadavky splněny, přichází na řadu dekorativní úpravy, které dávají strojku jeho charakteristický vzhled. Tyto ozdobné vzory vznikly původně jako praktická řešení – hodináři jimi maskovali drobné stopy po opracování kovu. Postupem času se však staly symbolem luxusního hodinářství.

Jedním z nejznámějších dekorů jsou Ženevské pruhy (Côtes de Genève). Tento vzor tvoří pravidelné paralelní pruhy, které se objevují na můstcích nebo rotoru automatického strojku. Pruhy mohou být orientovány horizontálně, vertikálně nebo mírně vlnitě, podle stylu dané manufaktury.

Další typickou dekorací je perláž, někdy nazývaná také „perlový vzor“. Tento motiv vzniká překrývajícími se kruhovými stopami, které vytvářejí strukturu připomínající jemné perly. Nejčastěji se používá na základní desce strojku a při pohledu skrze průhledné dýnko vytváří velmi elegantní efekt.

Velmi oblíbený je také dekor označovaný jako sunburst, tedy sluneční paprsky. Tento vzor se rozbíhá od středu součástky směrem ven a často zdobí například rohatkové kolo nebo rotor automatického nátahu. Podobným motivem je spirálový dekor, který se rozvíjí v jemné spirále a dodává kovovým částem dynamický vzhled.

Další technikou je matování, při kterém se upravují především boční plochy součástek. Matný povrch vytváří kontrast s leštěnými plochami a zvýrazňuje strukturu mechanického strojku. Velmi zajímavý je také proces zrnění, kdy se na kovovém povrchu vytvářejí tisíce drobných mikroskopických prohlubní. Tento efekt je často prováděn ručně a každý výsledný vzor je proto unikátní.

V některých případech se na části strojku používá také ruční gravírování. Může jít o čísla limitované edice, podpis hodináře nebo dekorativní motivy. Tyto detaily často dokazují, že konkrétní strojek byl dokončován ručně zkušeným mistrem.

Právě kombinace technické preciznosti a estetického zpracování dělá z mechanických hodinek něco víc než jen nástroj na měření času. Strojek se tak stává nejen ukázkou mikromechaniky, ale také důkazem řemeslného umění, které se v hodinářství předává z generace na generaci. Pro sběratele a milovníky hodinářství jsou tyto detaily jedním z důvodů, proč jsou kvalitní mechanické hodinky dodnes považovány za malé mechanické zázraky.